Aktuality

Mnohe priznivce dalkovych behu opet zlakal jiz 47. rocnik legendarniho zavodu Marcialanga. Zavod je vyjmecni svou atmosferou. Po startu v Moene trat prvnich 18 km stoupa do nejvyssiho bodu v Canazei, pote se vraci zpet do udoli, prochazi klikatymi ulickami mest a na poslednich 2 km je nutne prekonat zradne stoupani do ciloveho mesta Cavalese. Dokladem oblibenosti teto 70 km vyzvy je i ucast temer 7400 zavodniku, mezi nimiz jsou i velka jmene ze svetoveho poharu. Nutno vyzvednout i zkusenost a odhodlanost poradatelu, kteri dokazali vytvorit 50 km trati z technickeho snehu.

Jilemnická 50 se v letošním roce jela na Mísečkách a závodní tratě, které jsou těžší než obvyklé tratě pro dálkové běhy, poznamenaly masovost závodu a přispěly k náročnosti obou závodů jak sobotního závodu volnou technikou tak nedělní klasiky. V sobotu naše skupina vyslala na trať tři borce nestora Peteho Blahnu, Michala Karlíka a Pavla Šimka. Posledně jmenovaný dosáhl těsného 4. místa v kategorii M40 a celkově skončil 20. Nedělní klasiku jsme obsadili početnějším zastoupením a jeli jsme všichni trať na 22,8 km na tři okruhy.

 Kaiser Maximilian lauf se zdá již nastálo začlenil do  seriálu  Visma ski classics a je v současné době nejkvalitnějším podnikem, který se koná  v Rakousku. My jsme se rozhodli, že pro  nás po Jizerské padesátce, co do druhého  nejdostupnějšího podniku v rámci  Vismy, se závodu  zúčastníme. Start a cíl je závodu je v Seefeldu in Tűrol, ve kterém se konala olympiáda i loňské mistrovství světa a začátek a konec 60 km závodu vede na nově upravených  závodních  tratích. Tratě byly pro účely mistrovství světa rozšířeny a jsou tak místy i více než na tři rolby vedle sebe široké, což přináší  závodníkům výborný pocit z dostatku místa kolem sebe.

První lednový víkend jsme se zúčastnili Bedřichovského Night Light Marathonu, který  se konal v pátek volnou technikou a v sobotu klasicky vždy po setmění. Po  počátečním varování organizátorů o horších  sněhových  podmínkách jsme šli do závodu s opatrnějšími ambicemi na půjčených lyžích. Řada našich  závodníků zde otestovala lyže Kastle a všichni byli velmi jejich  skluzností potěšeni. Podmínky na trati nakonec nebyly vůbec špatné a trať na páteční závod ve skatu byla velmi slušná. Sobotní chumelenice pak na závod klasickou technikou trať již dokonale pokryla sněhem.

Tak jsme se konečně dočkali a mohli Mikuláše oslavit již vážnější lyžovačkou v Krkonoších. Po prvních nesmělých přešlapováních  zimy, se  zdá, že zima již snad natrvalo zavítá do našich  hor. Po soustředění ve Svatém Mořici ochutnáváme první větší lyžování  na Černé hoře. Tratě nejsou upraveny, na cestách leží  asi  10 cm prašanu, ale dá se vyjezdit celkem slušná stopa, která po  několika jízdách  tam a zpět má již charakter celkem slušné stopy.   Tak hurá na polykání prvních  místních  kilometrů.

Skupina dospělých ve dnech 24. 10. a 25. 10. 2019 absolvovala mini soustředění na skvělých polských silnicích v předhůří Orlických hor. Krátké soustředění zaměřené na kolečkové lyže se velmi vydařilo, počasí nám velmi přálo, cesty byly široké s kvalitním asfaltem a relativně málo využívané motorovými vozidly. Naše najeté kilometry ještě doplnil přátelský podvečer s Machovskou lyžařskou skupinou, která v těchto končinách měla pětidenní soustředění. Celkem jsme ve třech fázích najeli téměř 100 km. Všem příznivcům kolečkových lyží tento lidem zapomenutý kraj doporučujeme.

Aleš, Lukáš a taky chvilku Honza M.

V neděli absolvovali závodníci nejtěžší závod seriálu závodů na kolečkových lyžích, který se jel ze Svobody nad Úpou přes Jánské Lázně a Hofmanovy boudy a dále prudce nahoru na Černou horu k horní stanici lanové dráhy. Poslední 2 km závodu se jelo doslova do brutálního kopce a nejeden závodník zde přemýšlel o stromečku. Nejrychleji vyjel kopec s převýšením 750 metrů opět Jan Šrail, který dokázal na posledním kilometru odjet Jiřímu Ročárkovi. Ještě o kilometr dříve ztratil kontakt s vedoucím duem Standa Řezáč, který ale potvrdil, že se mu směrem k zimě opět vrací forma a ještě s ním musí všichni počítat.

Již se pomalu blíží den 15.9.2019 termín výjezdu a výšlapu na Černou horu, výšlap  startuje  9:20 hod. a výjezd v 9:30 hod.  ze Svobody nad Úpou. Přijeďte s celou rodinou a neváhejte vzít i své děti, neboť na Černé hoře ve spolupráci se Skiresortem Černá Hora-Pec můžete navštívit dětský park Kabinka, který nabízí 6 zábavných aktivit, lezeckou stěnu, slackline, bungee trampolínu, šlapací káry, lodičky a výstavu zimní techniky. Účastníci výjezdu nebo výšlapu   budou mít na vrcholu Černé hory zajištěno občerstvení, sjetí lanovkou zdarma do Janských Lázní. Na Černé hoře se však můžete zdržet ke krátkým procházkám například na vyhlídku z bývalého sloupu číslo 8 původní lanovky, ze kterého je báječný výhled do okolí a nasát tak krásy krkonošské krajiny.

V rámci závodu výjezd na kolečkových lyžích na Černou horu pořádáme pro letošní rok novinku, která věřím, že splní svůj cíl a tou je kombinace závodního programu s charitativní částí, při které bychom chtěli podpořit ty, kteří si volného pohybu užívat nemohou a nebo jen s omezením. V rámci tohoto cíle jsme se rozhodli podpořit Dětskou léčebnu Vesna v Janských Lázních, která se právě na pohybová omezení zaměřuje a té darovat příjem z charitativního výšlapu na Černou horu po trase viz. více propozice uphill. Dětská léčebna Vesna v Janských Lázních je jednou z největších a nejznámějších dětských léčeben v České republice.

NaHoruRun – 1. ročník - to přece dáš... „Maraton? 27.4.? Co blbneš, takhle zjara a po jalové zimní sezoně, bez jediného langlaufu?“, „No proč ne?“, odpovídám kolegovi Markovi, který do „toho“ jde taky. „Vždyť je to jen obyčejný běh, prostě si když tak zvolníš, třeba až do chůze..“ Měl jsem pravdu. Když kasperovci vydávají první propozice závodu nazvaného příznačně NaHoruRun, zvláště když je veden rodným městem a dokonce místy, kde jsem vyrůstal a prakticky celou trať měl najetu již z 90tých let křížem krážem na mtb, vrchní část nesčetněkrát na běžkách i po svých, jsem již velice nahlodán toto absolvovat. Žádná štafeta. Abych to snad někomu kazil.. Rovnou individuál 42km/1600m převýšení.

V letošním roce jsme se zúčastnili tohoto v rámci seriálu Visma Ski Classics poměrně nového a jedinečného závodu za polárním kruhem v Norsku. Závod měří dle pořadatelů 50 km, ve skutečnosti je o pár kilometrů kratší, ale o to výživnější s ohledem na neskutečná převýšení, která se na trati překonávají. Ta jsou doprovázena nezapomenutelnou scenérií okolních hor a tvoří vskutku jedinečný závod, na který musíte být velmi dobře připraveni. Organizátoři uvádějí převýšení přes 1000 výškových metrů a jen od startu zdoláváte ze 100 m.n.m sedlo a výškový bod Orta ve výši 550 m.n.m.

Špindlerův Mlýn přivítal účastníky legendárního závodu, který ve svých počátcích byl největším lyžařským závodem v Čechách, v dobách jeho největší slávy ho jezdilo až 5 tisíc závodníků a to přitom se jednalo o závod 10 členných družstev klasickou technikou. V současné podobě se jezdí jako závod 5 členných družstev a to volnou technikou. Náše skupina postavila družstvo na trať 50 kilometrů a jsme velmi hrdí na to, že se letos podařilo dát dohormady družstvo pouze ze členů našeho oddílu, tedy nemuseli jsme si „kupovat“ závodníky od jinud. Jak je to na závodě družstev pravidlem, vždy má jeden slabší chvilku či je výkonnostně slabší a druzí si jedou s menším úsilím. Podařilo se nám jet skvěle teamově a jeli jsme neustále pospolu, jak by to ostatně mělo být pravidlem.