Závod se vydařil, tratě perfektně připravené, zima nebyla nakonec tak strašná, den před závodem bylo v Samedanu -22,6 C, v den závodu již příjemných na startu -12 C v Samedanu -17 C, ráno nás vycukalo -19 na teploměru v La Punt (další průjezdní místo na trase a místo naše ubytování) a tak jsme jeli vždy po jedné spodní vrstvě navíc a docela jsme se nakonec zapotili, což kluci zvládli docela slušně s menšími křečemi, já v závěru s totálními, ale dojeli jsme všichni až do cíle.

Nádherný výsledek zajel Kuba, celkem 155. 2:46 Alda 185. 2:54 , ale Alda byl nejlepší mladík a mel první zkušenosti s takto dlouhým závodem a tak mu patří velká gratulace, jak závod zvládnul, Já 190. 2:55 a Pepa 220. 3hod. Měli jsem pěknou skluznou mázu a dobré lyže na stoupání, na soupaže by hladší lyže byly rychlejší, ale nijak zásadní rozdíl to nebyl, kopců bylo na trati dost a tak stoupací máza se užila a volilo ji i dost závodníků z řad hobíků. La diagonela má ještě jedno specifikum a to mimo častějších mrazů v údolí Engadinu je třeba počítat i s nadmořskou výškou, závod se jede kolem 1750 m/m. Všichni jsme se s vyšší výškou trochu potýkali a každý z nás ji snášel různě, ale všichni jsme cítilili, že do kopců to prostě není ono, že nám to tak netáhne a více se zadýcháváme.

Po závodě nás ještě čekalo spestření, když se s námi chtěl vítěz závodu Emil Person vyfotit, ale asi mu něco nevonělo.